Role občana v plánování rozvoje našich sídel

Participace znamená aktivní zapojení člověka do veřejného života společnosti. Myšlenka zapojení občanů do procesu územního plánování představuje proměnu prostředí, ve kterém člověk žije. Občané na sebe berou určitý podíl odpovědnosti za budoucí stav a fungování jejich města. Územní plánování je oblast, kde se střetávají postoje a názory politiků, úředníků a občanů. Záleží na občanech, aby jejich názor při procesu rozhodování o budoucnosti jejich města nezanikl.

Práce se zaměřila na porovnání vybraných sídel, která byla výrazně diferenciována z pohledu počtu jejich obyvatel. Zároveň ale bylo dbáno na jejich umístění v rámci stejné územně-správní jednotky, a to z důvodu předpokládaných obdobných vzorců chování v daném území. Všechna zkoumaná města a obce se tedy nacházela na území Olomouckého kraje. Největším zkoumaným městem je páté největší město České republiky a mezoregionální centrum 1. řádu Olomouc se 101 000 obyvateli. Druhým zkoumaným městem je centrum mikroregionu 2. řádu Přerov, který má přibližně poloviční počet obyvatel (46 000 obyvatel). Výčet doplňují malé město Tovačov (2 600 obyvatel) – centrum mikroregionu 1. řádu a vesnice Citov (500 obyvatel).

Pro vypracování práce byly použity následující dvě metody. Metoda analýzy dat a metoda jejich komparace. Získaná data byla nejdříve analyzována z pohledu relevantnosti participace občanů v procesu územního plánování. Poté následovalo srovnání zapojení veřejnosti v jednotlivých fázích vzniku územního plánu na příkladech různě velkých měst a obcí a jejich vztažení k určité srovnávací základně.

Participace veřejnosti v plánovacím procesu

Participace či účast občanů, zapojení veřejnosti, participativní proces jsou synonyma, která popisují kroky v procesu plánování, ke kterým je přizvána veřejnost, což jsou místní obyvatelé, zástupci zájmových nebo sociálních skupin či lidé zajímající se o téma jednání a mající vliv na obsah a průběh jednání a konečné rozhodnutí.  Formami komunikace se rozumí sociologické průzkumy, formální připomínkování záměrů, veřejná projednání a slyšení nebo místní referenda. Účelem zapojení občanů je získání jejich názorů, kterých bude posléze využito k přípravě rozhodnutí. Zapojení veřejnosti se obvykle využívá ve společensky důležitých záležitostech, např. výstavba mateřské školky, vývoj silniční sítě, využití veřejných prostor aj.

Aktéři procesu participace

Občané

Pro občany participace znamená zapojení se do veřejných věcí, do sociálního systému nebo uspokojení potřeby stát se součástí komunity. Občané mohou argumentovat aktuální problémy a získat větší vliv na konečné rozhodnutí. V demokratických procesech nestačí, aby se občané jednou za čtyři roky zúčastnili voleb. Měli by mít možnost veřejně vyjádřit své názory, navštěvovat setkání a diskuse s představiteli města, kteří by měli projevit uznání se společensky aktivními občany, i když jejich názory se rozcházejí s názory politiků.

Úředníci

Úředníci získají od občanů zpětnou vazbu na svou práci, kteří se tak mohou lépe seznámit s jejich prací a poskytnout případně další pohledy na určitou problematiku. Úředníci připravují poklady pro jednání a následná rozhodnutí zastupitelstev a rad a následně realizují daná rozhodnutí. „Když dojde na zapojování občanů, jejich role se mění, už nestačí, aby připravovali plány a návrhy rozhodnutí na základě svých odborných znalostí, získali oficiální souhlas a pak je zrealizovali. Nestačí ani čekat na úkoly od zastupitelstev či rady. Občané, kteří se zapojí, to takto nepřijmou a politici, kteří již o participaci občanů rozhodli, očekávají, že úředníci budou komunikovat s občany a připravovat své plány právě ve spolupráci s nimi.“[2] Úředníci na druhé straně mohou ovšem získat pocit určité nejistoty, zda svou práci konají dobře, když budou pod větší veřejnou kontrolou.

Politici

Politici mohou v procesu participace veřejnosti získat bližší kontakt s občany, hovořit s nimi o aktuálních problémech. Lidé mohou hodnotit připravenost politiků, jejich schopnosti argumentovat, což mohou svým hlasem ocenit při dalších volbách.

„Členové zastupitelstva samozřejmě přebírají zodpovědnost za svá rozhodnutí v zastupitelstvu. Zapojením do participačního procesu na sebe berou povinnost aktivně informovat o plánech, o kterých budou rozhodovat. Dostanou možnost komunikovat s lidmi, naslouchat jejich názorům, propagovat je a diskutovat o vlastních pohledech na věc, snažit se chápat postoj protistrany, ale zároveň by měli projevit ochotu zvážit své názory v kontrastu a argumenty a zájmy ostatních. A poté se vrátit k těmto lidem a zodpovídat se za volbu, kterou provedli.“[2]

Politici se nemohou dopředu zavázat preferovat zájem určité skupiny lidí. Existují zde zájmy politické strany, kterou daní zastupitelé zastupují, jejich politická orientace, dále např. zájem důležitého investora, zájem občanů atd. Politici by tedy měli za účasti veřejnosti vysvětlovat svůj názor, aby bylo jejich rozhodnutí transparentní.

Zapojení občanů do procesu územního plánování v konkrétních městech a obcích

Pro tuto práci byla vybrána čtyři sídla - Olomouc, Přerov, Tovačov a Citov. u kterých je porovnáván způsob zapojení veřejnosti v procesu územního plánování a využití konkrétních metod u různě velkých sídel.

Olomouc

Město Olomouc, které leží na řece Moravě, je tradiční dopravní a obchodní křižovatkou. Vzhledem ke svému historickému významu se město stalo centrem Olomouckého kraje. Olomouc má 101 746 obyvatel.

Pokud jde o zapojení občanů Olomouce do procesu vzniku nového územního plánu města, tak město Olomouc dalo již od počátku celého procesu najevo, že jej zajímá názor jeho občanů na budoucí vývoj města. Proces územního plánování byl rozčleněn na jednotlivé fáze, ve kterých jsou občané prostřednictvím médií, úředních desek, městského zpravodaje nebo letáků informováni o aktuálním dění, a jsou také seznámeni s možnostmi konkrétního zapojení do procesu.

Záměr pořídit nový územní plán schválilo zastupitelstvo města Olomouce v září 2008. Primátor města všechny přítomné upozornil, že jde o dokument, který ovlivní podobu města na mnoho let dopředu. Představitelé města se rozhodli oslovit širokou veřejnost rozsáhlou informační kampaní.

V říjnu 2008 byl spuštěn provoz webu www.olomouc.eu/uzemni-planovani, které se věnují speciálně procesu vzniku nového územního plánu. Jedná o jednu složku informační kampaně města s cílem zapojit do procesu co nejširší veřejnost. Na stránkách je k dispozici on-line diskuse se zástupci města.

Dalšími technikami, které město Olomouc použilo pro zapojení široké veřejnosti, byly veřejná projednávání, ankety, setkání veřejnosti s odborníky, diskuse podnikatelů s primátorem, informační autobus jezdící po městě, speciální telefonní linka s vyškoleným pracovníkem a přednášky představitelů města na středních školách.

Následující tabulky přehledně znázorňují počty připomínek a námitek k zadání a konceptu územního plánu města Olomouc. Všem podaným námitkám a připomínkám nešlo vyhovět, jelikož desítky z nich byly protichůdných. Město se svým občanům snažilo vyjít vstříc, a tak většina podání byla v určité míře zohledněna.

Tab. 1: Počet námitek k zadání územního plánu Olomouce. Zdroj: vlastní zpracování z údajů na www.olomouc.eu

Tab. 2: Počet námitek ke konceptu územního plánu Olomouce. Zdroj: www.olomouc.eu, vlastní zpracování

Tab. 3: Počet připomínek ke konceptu územního plánu Olomouce. Zdroj: www.olomouc.eu, vlastní zpracování

Přerov

Město Přerov leží na řece Bečvě, 21 kilometrů jihovýchodně od Olomouce, jedná se o křižovatku obchodní cest. V Přerově žije 46 240 obyvatel.

Stěžejním důvodem pro pořízení nového územního plánu byla skutečnost, že Územní plán sídelního útvaru Přerov byl schválen v roce 1995 s platností do roku 2010, a proto už přestával vyhovovat. Územní plán města Přerova byl vypracován na základě zadání, které schválilo zastupitelstvo města v srpnu 2006, jako nový progresivní dokument.

Během projednávání územního plánu se nejčastěji vyskytovaly připomínky převážně:

§  k protipovodňové ochraně města, které byly dále analyzovány a zpracovány,

§  požadavky na rozvoj města včetně požadavků na uspokojování základních občanských potřeb a dále byly zahrnuty do pokynů pro zpracování návrhu územního plánu.

§  připomínky orgánů ochrany přírody při stavbě nových silnic.

Tab. 4: Počet připomínek a námitek k zadání, konceptu a návrhu ÚP Přerov. Zdroj: podklady poskytnuté městem Přerov, www.mu-prerov.cz, vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že největší počet připomínek od občanů obdrželi odpovědní představitelé města ke konceptu nového územního plánu, poté k zadní nového ÚP a nejméně k samotnému návrhu ÚP.

Během zpracování návrhu bylo uplatněno celkem 51 připomínek, z nichž polovinu podali občané města, kteří své připomínky směřovali ke konkrétním parcelám. Ostatní připomínky podali většinou podnikatelé a i jejich připomínky směřovali k využitím konkrétních parcel, tentokrát ovšem pro účely jejich podnikání. Pouze dvě přijaté připomínky nebyly zohledněny. Územní plán byl poté vydán 21. září 2009.

Participace na úrovni radnice-občan probíhala v Přerově nejčastěji formou účasti občanů na veřejných projednáváních, kde byly zodpovídány jednotlivé dotazy. Město se snažilo v rámci možností vyjít svým občanům vstříc, takže podaný počet připomínek a námitek byl oproti Olomouci menší. Občané byli o termínech veřejných jednání nejvíce informováni prostřednictvím místního tisku a kabelové televize.

Tovačov

Město Tovačov (2577 obyvatel) se stejnojmenným zámkem se nachází při středním toku řeky Moravy v samotném srdci rovinaté úrodné Hané.

Město Tovačov se rozhodlo v souladu se stavebním zákonem, že bude územní plán zpracovávat bez konceptu, v tomto případě budou fáze vzniku nového územního plánu představovat zadání a návrh územního plánu. Na žádost města Tovačov pořizovalo Územní plán Tovačov město Přerov.

Veřejné projednání návrhu Územního plánu Tovačov proběhlo 18. června 2010 v zasedací místnosti Magistrátu města Přerova za účasti projektanta, který poskytnul odborný výklad. Tohoto veřejného projednání se zúčastnilo 40 lidí. Svou nespokojenost dali najevo vlastníci pozemků, kteří podali 26 námitek (připomínky byly jen 2).

Tab. 5: Počet připomínek a námitek k zadání a návrhu ÚP Tovačov. Zdroj: Magistrát města Přerova, vlastní zpracování

Citov

Obec Citov, která má 520 obyvatel, se rozkládá na rovinatém území Hané, a to ve vzdálenosti 10 km od města Přerov. Zastupitelstvo obce vydalo územní plán obce 1. října 2010, územní plán Citova nabyl účinnosti 20. října 2010.

Občané byli již na počátku celého procesu vzniku nového územního plánu obce seznámeni se skutečností, že fáze zadání a konceptu se neuskuteční. Jedinou fází tedy byla etapa návrhu územního plánu, jejíž projednání bylo zahájeno 12. února 2010.

Participace veřejnosti v případě obce Citova proběhla formou účasti zájemců o tuto problematiku na veřejném projednání návrhu územního plánu, kde byl nejdříve přednesen odborný výklad, poté následovala diskuse, kde byly zodpovídány dotazy a nejasnosti ohledně dopadu na obec i na konkrétní parcely. Z toho vyplývá, že v celém průběhu řízení o návrhu Územního plánu Citov neuplatnili vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch, ani zástupce veřejnosti žádné námitky.

Tab. 5: Počet námitek a připomínek k návrhu ÚP Citov. Zdroj: informace Magistrátu města Přerova, vlastní zpracování

Závěr

Míra zapojení občanů do procesu územního plánování byla hodnocena pomocí počtu námitek a připomínek, které byly obdrženy oficiální cestou, k jednotlivým fázím územního plánu ve sledovaných městech a obci. Zjištěné výsledky participace občanů jsou následně shrnuty a graficky vyjádřeny v následujících grafech. Aby byla porovnána míra participace v městech a obci různé velikosti, je zvolen přepočet na 1000 obyvatel. 

Zdroj: internetové stránky měst, vlastní výpočty, vlastní zpracování

Zdroj: internetové stránky měst, vlastní výpočty, vlastní zpracování

Zdroje

[1] ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Urbanismus a územní plánování. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002. 117s. ISBN 80-7194-415-7.

[2] Berman, E.: Sedm kroků k zapojení veřejnosti, Praha: Agora Central Europe, 2002

[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

[4] www.olomouc.eu/uzemni-planovani

[5] www.mu-prerov.cz

[6] www.tovacov.cz

[7] www.obeccitov.cz