2012/02

Příloha ke stažení: 
Táto práca pojednáva o vzťahu medzi krajinou a sídlom. Rozoberá a definuje obraz krajiny a sídla pomocou troch druhov kritérií. Ako východiskové sme použili Schulzove archetypy. Z nich sme vyvinuli intuitívne hodnotenie krajiny a sídla, ktoré sme nakoniec overovali vedeckým hodnotením pomocou kompozičných kritérií. Na základe porovnania sme určili či sídlo bolo alebo nebolo dobre založené v súlade s okolitou krajinou. Hodnotenie sa robilo na nasledovných sídlach a krajinách, v ktorých sa sídla nachádzajú: Praha, Atény, Chartúm, Brighton, Sousse, Košice, Považská Bystrica, Poprad a Nitra.
Zákon č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcí předpisy zavedl nové nástroje tzv. udržitelného územního plánování, aniž by k nim vznikly podrobnější metodiky, jak tyto dokumenty zpracovávat. V současné době např. stále neexistuje metodika pro „vyhodnocení udržitelného rozvoje území“ v územním plánu, která by sjednotila přístupy jednotlivých autorů. Článek se zabývá návrhem metodiky, která by přinesla zpracovatelům jednotný jednoduchý návod na zpracování VURÚ. Navrhovaná metodika je vhodná zejména pro obce a menší města.
Práce přináší analýzu stávajícího stavu Letiště Hradec Králové a návrh změn, které jsou potřebné pro jeho lepší využití. V práci jsou nastíněny možnosti využití letiště a jeho přínos pro region. Velmi důležitým cílem pro letiště je zvýšení kategorie letiště na 4C se statusem mezinárodní veřejné letiště. To umožní široký rozvoj v civilní letecké dopravě. Nejprve by letiště mělo být využíváno charterovými lety, později přepravou zboží a regionální dopravou. Velmi významné bude vybudování Národního centra integrovaného záchranného systému, které bude jediné v České republice. Letiště Hradec Králové s Národním centrem integrovaného záchranného systému přinese lepší perspektivu pro růst cestovního ruchu (kongresový, rekreační, poznávací, sportovní...), nová pracovní místa, rozvoj služeb a průmyslu v regionu.
Práce se zabývá hodnocením kvality veřejného prostoru a možnostmi využití kvality veřejného prostoru jako agregovaného indikátoru kvality života města, je zaměřena na výběr indikátoru(ů), které jsou pro hodnocení kvality veřejného prostoru ve vazbě na procesy územního plánování podstatné a na návrh jeho/jejich metodiky. Na základě analýz dosavadních přístupů a hodnocení veřejných prostorů, byly navrženy indikátory, vyjadřující jeho kvalitu. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla snaha o přehlednost a jednoduchost indikátorů i dostupnost dat potřebných pro jejich měření. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi. Výsledný skladebný indikátor – „veřejný prostor – indikátor kvality života města“ je verifikován na vybraných veřejných prostorách měst České republiky. Kompletní metodika byla odzkoušena na Hradci Králové.
Snižovat emise skleníkových plynů je možné i aktivitami na lokální úrovni. Na základě zkušeností ze zahraničních měst byl navržen komplexní soubor opatření na snížení emisí skleníkových plynů pro město Poděbrady.