- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2024/02
Příloha ke stažení:
Not long after the end of World War I, the then young Czechoslovakia was joined by Subcarpathian Ruthenia and a period of about twenty years began, during which many important buildings were constructed in this new part of the republic, whole new districts were created, as well as a number of industrial and transport buildings. Leading Czechoslovak experts worked on the projects, among them Adolf Liebscher, an architect, urban planner and teacher. Adolf Liebscher was not the only Czechoslovak architect to work in Subcarpathian Ruthenia.
However, this promising development was forcibly interrupted in 1938 and this short historical phase fell into oblivion. Today, after the collapse of the Soviet Union, the inhabitants of the former Subcarpathian Ruthenia are again becoming interested in the time when they were part of Czechoslovakia, and a number of associations are working, which commemorates the Czechoslovak trace, especially in Uzhhorod. Unfortunately, this process is currently being violently interrupted by the war unleashed by an aggressive Russia.
Vývoj bydlení v českých městech ve 2. polovině 20. století byl výrazně ovlivněn obdobím socialismu. Do konce 80. let vznikala panelová sídliště, která dodnes tvoří velmi výrazný prvek urbanistické struktury měst. Jaký je reálný vývoj populace v těchto sídlištích, jaký je jeho potenciál a co může znamenat pro budoucnost? Cílem článku je nalézt odpovědi na tyto otázky na základě analýzy trendů vývoje demografických parametrů vybraných sídlišť v postindustriálním městě Brna, které může být dobrým příkladem průběžně se transformujícího města bez zásadních sociálních zvratů. Rozbor sídlišť je porovnáván s odlišnými referenčními lokalitami (historické jádro, zástavba z 19. století okolo ulice Veveří a ulice Cejl), dále pak s celým městem Brnem a také Českou republikou. Článek pracuje s údaji získanými ze sčítání obyvatel v letech 2001, 2011 a 2021, sleduje trend vývoje počtu obyvatel, stárnutí populace vyjádřené procentuálním poměrem počtu obyvatel ve věku 65+ vůči počtu obyvatel ve věku 0-14 let (tzv. index stáří) a trend ve vývoji vzdělanosti, konkrétně zastoupení osob s vyšším vzděláním než základním. Indikátory demografického vývoje mohou odrážet atraktivitu bydlení pro různé skupiny obyvatel v konkrétní lokalitě a mohou naznačovat její budoucí vývoj. Ve většině sledovaných sídlištích se odráží některé trendy vývoje demografické struktury města Brna - jedná se o růst vzdělání a stárnutí populace po roce 2001 (ve městě trval do roku 2011). V tomto smyslu sídliště představují spíše standardní rezidenční strukturu se všemi jejími projevy i potřebami. Zastoupení osob s vyšším vzděláním, než základním bylo v sídlištích v roce 2021 také přibližně stejné jako průměr Brna a obdobně i u ostatních referenčních lokalit, celkově ale vždy mírně vyšší jako celostátní průměr. Negativním jevem je, že počet obyvatel ve většině sledovaných sídlištích oproti městu Brnu stabilně klesá. Potvrzuje se dobré, odlišné postavení sídliště Lesná, které se svým demografickým vývojem podobá spíše dvěma vybraným lokalitám v centru města – okolí ul. Veveří a historickému centru.
Předpokladem úspěšné adaptace je včasné vnímání rizik, které klimatická změna přináší. Cílem studie bylo zjistit míru percepce rizik spojených s projevy klimatické změny na území města Sušice. Záměrem bylo posoudit a porovnat míru vnímání hrozeb veřejností a institucemi. Percepce rizik spojených s projevy klimatické změny byla zjišťována na institucionální úrovni rozborem plánů a dokumentů a také strukturovanými rozhovory s aktéry. Na úrovni veřejnosti proběhl dotazníkový průzkum a pocitové mapování. Z terénního šetření vyplynulo, že 46 % dotázaných respondentů z řad veřejnosti by si přálo, aby město Sušice použilo finanční prostředky na opatření týkající se klimatické změny. V rámci strukturovaných rozhovorů s aktéry byla zjištěna heterogenita názorů od vlažných postojů po postoje kritizující malý zájem institucí. To se patrně promítá i do nevyváženého a neúplného zastoupení tematických rizikových oblastí spojených s klimatickou změnou v plánech a dokumentech.
Příloha ke stažení: