- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2015/01
Příloha ke stažení:
Článek se zabývá soužitím původních a nově příchozích obyvatel do suburbánních obcí ležících v zázemí Českých Budějovic. Využívá dotazování starostů těchto obcí zaměřeného na vybrané aspekty soužití původních a nově příchozích obyvatel a na zapojení nově příchozích do komunitního života obce. Starostové odpovídali na otázky typu: Jaké konkrétní přínosy či problémy přinesli noví obyvatelé do obce? Využívají noví obyvatelé místní služby? Ponechávají si nově příchozí původní adresu ve městě? A na další otázky. Článek vychází z výzkumu suburbanizace v sídlech a obcích zázemí Českých Budějovic uskutečňovaného na katedře geografie Jihočeské univerzity. Navazuje na předchozí analýzy suburbánní výstavby domů a analýzy územně plánovacích problémů s touto výstavbou spojených.
Článek se zaměřuje na problematiku brownfields s důrazem na území bývalých vojenských areálů. Článek se soustředí na problémy v České republice a popisuje reprezentativní příklady možností rekonverze a revitalizace bývalých vojenských areálů v urbanizovaném území. Závěrečná část článku přináší srovnání a vyhodnocení tohoto procesu. Článek je založen na územních analýzách, studiu písemných pramenů a verbální deskripce jako podkladu pro finální analýzu. Úvodní část článku popisuje brownfields a jejich typologii, zejména s ohledem na vojenské brownfields v České republice. Druhá část se pak zaměřuje na detailní analýzu dvou příkladů úspěšné revitalizace areálů v Jeseníku a ve Vysokém Mýtě. Závěr se pak snaží ukázat hlavní body, které vedou k úspěšné revitalizaci a rekonverzi těchto areálů.
Práce je zaměřena na zjištění vlivu životního prostředí na obytnou funkci v obcích patřících do zón rezidenční suburbanizace Pardubic. Při výběru vhodné lokality pro bydlení patří kvalita životního prostředí k faktorům, které ovlivňuje rozhodování. Práce zjišťuje vliv kvality životního prostředí zastoupenou hodnotami znečištění ovzduší, které jsou korelovány s počtem obyvatel v obcích rezidenční suburbanizace.
Cílem tohoto příspěvku je shrnout základní poznatky z měření udržitelného územního rozvoje v krátkém a středně dlouhém časovém období pomocí ukazatelů finanční stability města. V krátkém až středně dlouhém období záleží především na tom, jakým způsobem město získává finanční prostředky na financování veřejných statků a na tom, jak efektivně se tyto prostředky vynakládají (Pilný, 2000, s. 90). Hodnocení finanční stability města z krátkodobého až střednědobého hlediska je založeno na agregaci základních dílčích ukazatelů, které jsou jednotlivě i v agregované podobě znakem krátkodobé až střednědobé finanční stability.
Cestovní ruch je zpravidla považován za odvětví, které může kompenzovat útlum produkčního zemědělství, zvláště v periferních oblastech. Příspěvek analyzuje lokalizační, realizační a specifické faktory rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem na vnitřní periferii Česka. Uvedený region je nejen výrazně odlehlý od všech významnějších regionálních středisek, ale je zároveň postižen těžbou uranu a jejím útlumem. Vnitřní periferie je vhodná pro rozvoj diverzifikovaného sportovně-turistického cestovního ruchu s důrazem na jeho měkké formy. Takový cestovní ruch je udržitelný, ale nemůže nahradit produkční zemědělství – už proto, že zemědělství je významné pro údržbu krajiny. Přitom je nutno vzít konkurenci sousedních mikroregionů. Podstatný je humánní a sociální kapitál.
Kvantitativní geografická analýza všech 6253 obcí ČR spojuje údaje o změně obyvatel s údaji o změně využití půdy v letech 2008-2013 a hledá souvislost mezi poklesem obyvatel a zvýšením zatravnění. V úvodu jsou rozebírány základní druhy výzkumu změn využití půdy (land use), kontext vývoje v ČR, dále je nastíněna sídelní struktura ČR, struktura a vývoj využití půdy u zemědělské půdy a u nejvíce přibývající složky bilance půdy, trvalých travních porostů (TTP). V rámci této analýzy se článek zabývá vyvrácením hypotézy, že v obcích, kde se snižuje počet obyvatel, se zvyšuje podíl TTP. Mapová vizualizace a statistické testy potvrdily, že v místech, která se vylidňují, jsou obce, kde se zatravňování zvyšuje i snižuje a nejde o převahu jednoho typu. Autor dále upozorňuje na regionální diferenciaci a vyjmenovává regiony a obce s největšími přírůstky a úbytky TTP.
Příloha ke stažení: