Cílem tohoto příspěvku je analýza ekonomických efektů projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Vychází z poznatků několika empirických výzkumu (vlastních i cizích), realizovaných po skončení tohoto projektu. Dochází k závěru, že realizace projektu přinesla řadu pozitivních změn a efekty jsou srovnatelné s ostatními evropskými městy. Klíčovou otázkou zůstává, jak toho všeho dokáže město Plzeň využít do budoucnosti.

Současné venkovské brownfieldy deprimují obyvatele obcí, kteří je vnímají jako němé svědky své vlastní zářné minulosti. Budovy vznikly v důsledku politických rozhodnutí a v nové politické situaci ztratily v lokalitě svoji funkci. Pokud je místní komunita silná a aktivní, je v obci potenciál k revitalizaci venkovských brownfieldů v polyfunkční komunitní centra a bývalé brownfieldy ožívají rozmanitými spontánními aktivitami místních aktérů. Ti podněcují obecní samosprávu k vytváření podmínek pro komunitní život a tak nikoliv politickým rozhodnutím, jako dříve, ale občanskými iniciativami, vznikají v obcích zárodky, či dokonce plně funkční, komunitní centra. Specifikou těchto malých venkovských komunitních center je, že místní obyvatelé nečekají na někým vytvořenou nabídku aktivit, ale sami vytvářejí jejich program.

Součástí strategického plánování jakéhokoli města, či regionu, předpokládá kromě jiného sna-hu o takový urbanistický rozvoj, který by vedl k posílení sociální péče o imobilní, sluchově i zrakově postižené občany. Jednou z klíčových oblastí, zmíněných v Strategickém plánu rozvo-je města Hradce Králové do r. 2030, je i podpora a rozvoj sociálních služeb, konkrétně realiza-ce opatření, zaměřená na osoby se zdravotním postižením. Jedním z těchto opatření je vytvo-ření a kontinuální rozvoj interaktivního mapového portálu, zaměřeného na prezentaci města z pohledu jeho (bez)bariérovosti, navržení metodiky naplňování relevantními daty a systému zapojení zdravotně postižených občanů do jeho realizace. Smyslem je prezentovat moderními prostředky konkrétní trasy a objekty z hlediska stupně bariérovosti podle jasných kritérií ze dvou pohledů – nevidomých a tělesně postižených občanů, kteří se aktivně podílejí na mapo-vání. Projekt je v současné době ve fázi realizace, která spočívá v mapování vybraných tras a objektů, vytvoření databáze dle kritérií bariérovosti pro jednotlivé kategorie postižení a pre-zentace výsledků v mapě – webovém publikačním portálu. Výsledky této činnosti jsou využí-vány jednak k navrhování optimálních tras prostředků MHD, pro zpracování plánů investic na rekonstrukce ulic a chodníků, pro soukromé investory a majitele objektů a hlavně pro bezpeč-nější pohyb zdravotně postižených občanů po městě. Projekt vznikl s finanční podporou MPSV ČR a významnou roli při jeho realizaci hrály Geografické informační systémy (GIS).

Příspěvek se zabývá demografickým procesem stárnutí populace ČR a jeho důsledkem pro trh práce. Dále jsou rozebírány možné stereotypy ve vztahu k seniorům na pracovištích. Proces stárnutí je popsán podle demografických prognóz Českého statistického úřadu a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Stereotypy byly popsány ve vlastním výzkumu autorů. Stárnutí populace ČR je doloženo v obou demografických prognózách. Výsledky vlastního výzkumu nejsou jednoznačné a neumožňují formulovat závěr o působení stereotypů vůči starším osobám u studentů vysokých ekonomických škol v ČR.