- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2023/01
Příloha ke stažení:
Mnohá menší města trpí snižováním počtu obyvatel, a to zejména z důvodu odchodu mladých lidí. Tento článek se zaměřuje na tzv. generaci Z. Nejstarší ročníky generace Z začínají v těchto letech takzvaně „vstupovat do života“ a ovlivňovat mnoho oblastí společenského života. Na čem budou záviset jejich rozhodnutí o tom, kde se usadí, jaké si zvolí zaměstnání a kdy založí rodinu? Tyto otázky jsou posuzovány na základě literatury a následně na příkladu města Pelhřimov. Článek zkoumá, zda a jak Pelhřimov naplňuje představy mladých lidí ve věku 18–24 let o ideálním místě pro život. Poukazuje zejména na význam bydlení, zaměstnání a životního prostředí.
Na přelomu let 2021 a 2022 realizovala agentura CzechInvest s přispěním autora článku unikátní sběr dat mající za cíl zmapovat stav lokálních ekonomik v obcích s pověřeným obecním úřadem. Formou polostrukturovaných rozhovorů byla data sbírána od volených reprezentantů jednotlivých municipalit. Sledovanými oblastmi byly podpora podnikání, průmyslové nemovitosti, lokální trh práce, financování projektů, meziobecní spolupráce, smart city a inovativní zadávání veřejných zakázek. Na základě získaných dat byla vytvořena metodika chytré lokalizace investic, kterou může stát naplňovat skrze systém investičních pobídek. Cílem článku je seznámit čtenáře s výsledky mapování podnikatelského prostředí.
Článek se zabývá významem premonstrátského kláštera v Milevsku pro rozvoj regionu, definuje jeho rozvojový potenciál a možnosti jeho dalšího rozvoje v oblasti kulturní, hospodářské a cestovního ruchu. Práce se zaměřuje na analýzu potenciálu kláštera pro rozvoj regionu a navrhuje doporučení, která by mohla přispět k jeho dalšímu rozvoji – k jeho hospodářské soběstačnosti, rozšíření služeb, zvýšení zaměstnanosti v regionu, zvýšení návštěvnosti i k lepší spolupráci s městem. Pro zpracování práce bylo použito metody řízených rozhovorů s památkáři, hospodářskými pracovníky kláštera a pracovníky, kteří mají na starost klášterní expozice a návštěvnický provoz. Další zvolenou metodou je dotazníkové šetření mezi návštěvníky kláštera, pomocí něhož autor zjišťoval, jak se návštěvníci o památce dozvěděli, jak byli spokojeni se službami a co naopak postrádali.
Příloha ke stažení: