Na obdobie rokov 2007-2013 vláda Slovenskej republiky vypracovala Národný strategický referenčný rámec, ktorý bol základom pre podpornú politiku Európskej únie. Hlavnou úlohou obsiahnutou v tomto dokumente bolo s pomocou prostriedkov zo štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu urýchliť proces celkovej konvergencie úrovne sociálno-ekonomického rozvoja SR s úrovňou dosiahnutou v najrozvinutejších krajinách za podmienok trvalej udržateľnosti. Cieľom príspevku bolo komparovať možnosti a výšky záväzkov programových období 2004-2006 a 2007-2013 na národnej úrovni. Za účelom zistenia regionálnej rozvojovej úrovne podpory v období 2007-2013 bolo skúmanie rozšírené o klasifikáciu a výšku záväzkov operačných programov v krajoch Slovenskej republiky. Výška podpory bola konfrontovaná s vybraným ukazovateľom sociálnych disparít konkrétne miery nezamestnanosti.

Článek se věnuje problematice lidských zdrojů v České republice (dále ČR). Na základě dat z posledních tří Sčítání lidu, domů a bytů na našem území (roky 1991, 2001 a 2011), představuje komparativní analýzu stavu lidských zdrojů dle věkového složení obyvatelstva na úrovni jednotlivých krajů ČR s cílem vyhodnotit odlišnosti v jednotlivých krajích ČR a jejich vývoj v čase. Z analýzy vyplynulo, že podíl obyvatel ve věku 0-14 let se ve všech krajích ČR každým rokem sčítání snižoval. Zato podíl obyvatel ve věku 15-64 let se v roce 2001 (oproti roku 1991) zvýšil. Následně sice v roce 2011 došlo k mírnému snížení podílu obyvatel tohoto věkového složení (až na kraj Vysočina, kde došlo k mírnému zvýšení), ale celkově od roku 1991 došlo ke zvýšení podílu obyvatel ve věku 15-64 let v každém kraji ČR. Co se týče postproduktivního věku v jednotlivých krajích ČR, od sčítání v roce 1991 se podíl obyvatel v tomto věkovém složení zvýšil, a to jak v roce 2001, tak v roce 2011. Celkově tedy analýza ukázala na jednoznačný trend snižování podílu obyvatel ve věku 0-14 let a zvyšování podílu obyvatel ve věku 65 a více let. V roce 2011 dokonce poprvé za roky sčítání podíl obyvatel ve věku 65 a více let převýšil podíl obyvatel ve věku 0-14 let, což je dlouhodobě neudržitelné.

Článek se zaměřuje na charakteristiku pozice Svazu měst a obcí ČR k přípravě nové generace programů kohezní politiky v ČR. Zabývá se především postoji k pohledu na územní dimenzi, na typologii území a na uplatnění integrovaných nástrojů. Ty dává do kontextu širšího vývoje, jako byla příprava Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2014-2020, definování územní dimenze ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, potažmo postojů dalších partnerů. Příspěvek je formulován z pozice autora jako jednoho z hlavních aktérů přípravy pozice Svazu.

Referát se pokouší shrnout hlavní změny v kohezní politice jako odezvu na zkušenost minulého období. Vedle problémů praxe akcentuje teoretickou rovinu přesahující problematiku strukturálních fondů, a sice specifické rysy managementu veřejné správy.

Integrovaná územní investice představuje realizaci integrované strategie rozvoje metropolitní oblasti. Integrovaná územní investice se zaměřuje na konkrétní oblasti rozvoje a pomáhá uplatnit nevyužitý potenciál na městské i místní úrovni a předpokládá se, že se v rámci ní budou realizovat převážně větší, investičně náročnější, projekty, které mají významný dopad pro řešená území. V České republice bylo identifikováno sedm metropolitních oblastí, jež mají nejsilnější potenciál růstu. Jednou z nich je i Hradecko-pardubická metropolitní oblast, jejímiž strategickými cíli je stát se udržitelnou (z hlediska životního prostředí a dopravní prostupnosti a dostupnosti), chytrou a kulturní metropolitní oblastí.