Being exposed to a disaster and to destruction sometimes as an association part of a disaster, the reconstruction process is a huge need after a disaster. By considering responding to all human needs (shelter, food, etc.) reconstruction is a process that will be associated with several processes that will end up with consequences that in some cases are uncorrectable. The paper aims to present the impact of the reconstruction process implemented by humanitarian organizations and the consequences of the reconstruction process that will not consider living space values and heritage aspects at the reconstruction site. The paper aims to present the experience of the Kosovo War (1998-1999) that ended with the massive destruction of 250000 residential houses The reconstruction process was led by the United Nations Mission in Kosovo (UNMIK) and the contribution of many international organizations and United Nations (UN) agencies that tried to rebuild all damaged infrastructure and residential buildings to restart a new life in Kosovo. Reconstruction after the disaster supported by an international organization in Kosovo was welcomed as Kosovo was not able to recover all damages after the war, but this process did influence and change residential buildings by reducing living space, transforming a heritage aspect of living conditions and buildings and by giving a people physical structure but not emotional feelings called “Home”

Článek se zabývá konceptualizací fenoménu makerspaců (městských dílen) a jejich rolí v podpoře udržitelného rozvoje a cirkulární ekonomiky ve městech. V kontextu globálních výzev, spojených s růstem spotřeby materiálů i zdrojů a negativními dopady na životní prostředí, nabízejí makerspacy alternativní udržitelný přístup k současné výrobě a spotřebě. Jejich potenciál integrovat sociální, lidský, environmentální a ekonomický rozměr udržitelného rozvoje je klíčový pro vytváření dlouhodobě udržitelných a odolných komunit. Na základě rešerše strategických dokumentů a tematické analýzy zahraničních akademických pramenů článek představuje, jak lze hnutí makerů a makerspacy konceptualizovat skrze optiku trvale udržitelného rozvoje v jeho čtyřech rovinách – environmentální, ekonomické, sociální a lidské. Článek prohlubuje současné poznání a slouží jako výchozí bod pro další výzkum a diskusi o roli udržitelných a cirkulárních městských dílnách.