- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2016/03
Příloha ke stažení:
Efektivní řízení bezpečnosti měst a obcí přispívá ke komplexnímu a udržitelnému rozvoji regionu. Příspěvek analyzuje politiku a strategii řízení bezpečnosti měst, zejména strategii prevence kriminality a její začlenění do politik obcí, krajů i státu, podněty k přijímání opatření na místní úrovni, příklady projektů dobré praxe. K analýze bylo využito výstupů z regionální konference OSN Evropský HABITAT III na téma „Housing in Liveable Cities“ – Praha březen 2016 a zkušeností se strategií prevence kriminality ve městech a obcích v podmínkách ČR. Autorka deklaruje realizaci strategických cílů a programů prevence kriminality na místní úrovni příkladem dobré praxe úspěšného projektu v podmínkách města Kolín.
V článku je analyzován stav a vývoji územní diferenciace socio-ekonomického rozvoje Polska mezi roky 2002 až 2014 podle subregionů (NUTS 3). Zdrojová data jsou zakomponována do 9 indikátorů rozvoje za každý subregion, ze kterých je pak počítán indikátor souhrnný. V roce 2002 i 2014 měly nejvyšší úroveň rozvoje subregiony 7 velkých polských měst (Warsaw, s odstupem Trojmiasto, Poznań, Wrocław, Kraków, Szczecin a Łódź) a některé subregiony Horního Slezska. Zvláště v roce 2014 na tom byly dobře také suburbánní subregiony v okolí zmíněných velkých měst. Nejméně příznivá byla situace v rurálních subregionech východního Polska a také vnitřních rurálních periferiích Polska. Územní diferenciace socio-ekonomického rozvoje polských subregionů se mezi roky 2002–2014 změnila jen málo. Lze pozorovat slabé konvergenční tendence.
K 1. 1. 2016 zanikl jeden z pěti vojenských újezdů, které od konce Studené války sloužily v České republice k výcviku ozbrojených sil. Šlo o vojenský újezd Brdy. Jeho území bylo zpět integrováno pod civilní správu. Území původně spravované jen Ministerstvem obrany, které bylo odpovědné cestou újezdního úřadu, Vojenské policie, Armády ČR (vojenské hasičské jednotky) a státního podniku Vojenské lesy a statky České republiky za zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti zdraví, života osob a majetku nacházejících se na tomto území, bylo rozděleno mezi dva kraje a připojeno ke katastrům 27 obcí. Na části území vznikla chráněná krajinná oblast. V důsledku této fragmentace vzrostla komplexnost prostředí pro zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na tomto území.
On today's competitive market, financing of companies must contend with challenges that arise on it. Furthermore, a competition between companies is intensifying, and customers' requirements as to the quality of the goods and services are constantly increasing. It is important, therefore, that the company should reach financing sources and targets, in spite of the encountered difficulties.
The financial strategy of the activity is associated with the process of selecting the most important financial decisions that determine the future development of the company's financial relationship with the environment.
The purpose of this article is to present selected aspects of financing and financial management of a company operating on the competitive market.
Particular attention has been paid to financing with equity capital (and the risk involved), because the sources of equity financing provide the company with a continued development and benefits for the owners.
Kvalita života ve městech je dle předpokladu ovlivňována vlastnostmi volného, nezastavěného prostoru. Takový prostor je v městském prostředí často reprezentován vnitroblokem. Rozloha vnitrobloku, charakter zeleně, prostorové uspořádání, přístupnost, způsob jeho obestavění a další faktory ovlivňují ekologickou stabilitu prostoru, jeho hygienické vlastnosti, způsob využívání lidmi a také např. ceny nemovitostí. Charakteristiky prostoru ovlivňují udržitelnost území. Cílem prezentovaného výzkumu je identifikace vlivu některých charakteristik volného prostoru na indikátory udržitelnosti. V rámci metodiky byly definovány indikátory udržitelnosti volného prostoru. Indikátory jsou sledovány a hodnoceny v rozmezí 0 - 10 bodů. Vztah mezi charakteristikami a indikátory udržitelnosti lze modelovat prostřednictvím analýz případových studií. Pro analýzy byly zvoleny tři prostorové formy obytných struktur ve městě Brně: dvory v obytných blocích z 19. století, vnitrobloky v panelovém sídlišti z 80. let 20. století a vnitroblok v obytné zástavbě z počátku 21. století.
Příloha ke stažení: