Článek představuje aktuální podobu české rozvojové pomoci na pozadí naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Základním materiálem je Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce pro roky 2010 – 2017 vč. institucionálního zabezpečení v podobě České rozvojové agentury i neformální platformy FoRS - Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. Cílem článku je na základě rešerše odborných pramenů a verbální deskripce analyzovat stav aktuální české rozvojové spolupráce a na konkrétním příkladu z vlastního rozvojového projektu rozvoje JHP školy pro nemajetné studenty v Kambodžském Puoku a demonstrovat možný přístup k reálnému naplňování vytýčených miléniových cílů.

Kombinovaný projekt výstavy a soutěže napomáhá propojovat jednotlivé skupiny obyvatel v regionu a podporuje jejich spolupráci, vzájemnou komunikaci a staví tak základy pro samostatnější fungování regionu. Výstava u návštěvníků podněcuje tvůrčí myšlení, jednotlivé doprovodné programy obohacují nabídku kvalitního trávení volného času obyvatel. Soutěž napomáhá k lepšímu poznání regionu, rozvoji regionální spolupráce a podpory, spoluvytváří příjemnější prostředí pro život. Více informací na www.playbroumovsko.cz.

Článek se zaměřuje na možnost využití meziobecní spolupráce jako nástroje pro zajištění podmínek pro efektivní fungování obcí. Prostřednictvím meziobecní spolupráce je možné usilovat o společného zajištění dostupnosti a kvality veřejných služeb zajišťovaných obcemi v samostatné působnosti, případně realizovat rozvojová opatření společného zájmu. Jako nové téma meziobecní spolupráce se však objevuje i poptávka po zajištění podpůrných vnitřních služeb umožňujících vlastní chod obcí a měst, jako jsou právní a účetní služby, řešení veřejných zakázek, společná koordinace strategického plánování apod. Příspěvek přináší první výsledky plošného šetření především mezi malými obcemi, které indikují možný zájem o zřízení společných kapacit na zajištění těchto agend.

Cyklistická infrastruktura umožňující další rozvoj cestovního ruchu byla v programovacím období 2007-2013 hojně podporována. Rozsáhlá podpora vedla k debatě, zda se jedná o efektivně vynaložené prostředky. Příspěvek se zabývá možnostmi vyhodnocení dopadů cyklistické infrastruktury do života regionů. Na konkrétním případě rozebírá jednotlivé dopady a hodnotí jejich měřitelnost ve vztahu k projektu. Součástí příspěvku je rovněž pokus o finanční vyčíslení přínosů cyklostezky do území pomocí metod CBA a WTP spojený s debatou o vhodnosti využití jednotlivých metod a veličin zahrnutých mezi přínosy cyklistické dopravy. Cílem tohoto příspěvku je vyhodnotit dopady vybrané cyklostezky do území a navrhnout ukazatele, které by tento dopad mohly objektivně prokázat.

Príspevok sa zaoberá identifikáciou kapacity ekosystému pre udržateľnosť životného prostredia cez hodnotenie protieróznej služby lesa. Vo vybraných vidieckych obciach v mikroregióne Tribečsko (Nitriansky kraj) sme identifikovali lesné ekosystémy zabezpečujúce ochranu pôdy a ekosystémov pred vodnou eróziou. Využili sme induktívny prístup identifikácie ekosystémovej služby cez poznanie biodiverzity vegetácie, jej analýzy, lokalizácie a plošnom rozšírení. Lesné spoločenstvá (8 457 ha) poskytujú protieróznu funkciu, prioritne však lesy kategórie ochranných lesov (4%, 262 ha). Prevažne biotopy bukových a jedľovo-bukových kvetnatých lesov a dubovo-hrabových lesov karpatských majú prevládajúci úžitok v ochrane pred vodnou eróziou a nepriaznivými podmienkami stanovíšť. Lesy identifikované v severnej časti územia v podhorských obciach poskytujú službu na regionálnej úrovni. Správnym manažmentom a poznaním stavu ekosystémov plnia protipovodňovú ochranu a úžitky z dobrého zdravotného stavu lesov. Dodržiavaním opatrení Hospodárskej úpravy lesov a Programu starostlivosti o lesy plnia lesy rovnako úžitky na lokálnej úrovni a napomáhajú udržateľnému stavu životného prostredia.

Článek představuje výzkum suburbanizace v bližším zázemí Českých Budějovic, konkrétně vymezování zde ležících suburbií, jejich typizaci a srovnání. Suburbia a jejich typy, dále také semisuburbia a městečka aglomerace, jsou vymezována na základě několika kriteriálních charakteristik – na základě převažujícího zastoupení bytů v novějších domech městského charakteru, významného zastoupení nevenkovských přistěhovalců, nadpolovičního podílu vyjíždějících za prací do města (a malých měst a suburbií) a na základě stanovené maximální vzdálenosti od města. V řešeném území bylo takto vymezeno 23 suburbií příměstské krajiny, 20 suburbií blízké venkovské krajiny, 5 suburbií vzdálenější venkovské krajiny a 5 městeček aglomerace, navíc také 26 venkovských sídel s částečnou suburbanizací – semisuburbií. Metodika výzkumu by mohla být využita k poznání suburbanizace v zázemí dalších větších měst Česka.