Vyhodnocení charakteru hustoty zástavby a jejího vlivu na místní ekonomiku (provozní a investiční náklady)

Každé město je složeno z různých prostorových struktur. V každé takovéto prostorové struktuře jsou jinak rozsáhle dopravní plochy, je zde různý typ zástavby, a také zeleň se vyskytuje v menším, či větším rozsahu. Proto cílem tohoto článku je porovnání jednotlivých prostorových struktur, a to jak z hlediska jejich celkové rozlohy, tak z hlediska jednotlivých funkčních ploch. Především se jedná o již zmiňované plochy zastavěné, plochy dopravní a plochy městské (veřejné) zeleně. Všechny tyto plochy, zejména jejich údržba stojí ročně místní samosprávu nemalé finanční prostředky. Tato práce se proto snaží jednotlivé prostorové struktury města porovnat z hlediska jejich nároků na údržbu zabezpečovanou z místního rozpočtu.

Z hlediska provozních výdajů bude v každém typu prostorové struktury pozornost zaměřena především na plochy zeleně a dopravní plochy, protože u těchto ploch z pohledu jejich vlivu na rozpočet města má smysl dané údaje zjišťovat.

Teoretické předpoklady vztahu prostorové struktury a jejich ekonomické náročnosti z pohledu běžných výdajů města budou ověřeny na příkladu města Hradce Králové.

Prostorové struktury

Struktura města obecně je utvářena stavbami, technickým zařízením, náměstím, volnými plochami ulic a zelení. Pro prostorovou strukturu města (struktura zástavby) jsou charakteristické stavební soubory, skupiny staveb i jednotlivé význačné objekty (městský hrad – středověká pevnost, atp.) a vnitřní prostory stavebních souborů, čímž jsou myšleny ulice a náměstí, volné plochy parků a zeleně. Charakteristická je pro strukturu zástavby hustota a způsob zastavění ploch, průměrná výška zástavby, množství a charakter dominantních staveb. V tomto smyslu se při územním plánování zabýváme otázkami prostorové morfologie, která řeší problém působení městského prostředí na obyvatele, a to především v nejdůležitějších místech městského uličního parteru, která jsou intenzivně frekventována. [1]

Členění prostorových struktur města pro potřeby této práce

Historické jádro města

Charakteristické pro centrum města z hlediska zástavby je její hustota a stáří jednotlivých budov nacházejících se v této části města. Velmi typické pro centrum města je hustá uliční síť, jež se napojuje na náměstí ve většině případů u založených měst čtvercového eventuelně obdélníkového tvaru, u rostlých měst nepravidelného, obvykle nálevkovitého (trojúhelníkového) tvaru. V případě rostlých měst je uliční síť nepravidelná, kopírující historické terénní dopravní vazby a vztahy. U měst založených platí, že uliční síť je pravoúhlá. V období středověku bývalo časté, že střed města byl obehnán hradbami, jejichž části mohou v některých centrech přetrvávat dodnes.

Obrázek 1 - Prostorová struktura v historickém jádru města. Zdroj: Šilhánková, V. Územní plánování (přednáška) Pardubice: Univerzita Pardubice, 14.4.2010

Obrázek 2 – Hradec Králové – historické jádro města. Zdroj: <http://www.maps.google.cz>

Centrální městská čtvrť (období 19. a počátek 20.st.)

Pro 19. století byl charakteristický rozvoj průmyslu, který měnil města i vazby v osídlení. Průmyslové plochy často ve městech vznikají neorganizovaně a zasahují do systému obytných ploch. Přesně v tomto období se začíná ve městech rozvíjet technická infrastruktura. Především v obytné části. V místech, kde se původně nacházely městské hradby, došlo ke vzniku sadových okruhů či nové výstavbě propojujících město s předměstími. Později došlo také ke vzniku silničních okruhů.[2]

Obrázek 3 - Prostorová struktura v centrální městské čtvrti. Zdroj: Šilhánková, V. Územní plánování (přednáška) Pardubice: Univerzita Pardubice, 14.4.2010

Obrázek 4 – Hradec Králové – centrální městská čtvrť. Zdroj: http://www.maps.google.cz.

Městská vilová čtvrť

Jednou z moderních urbanistických koncepcí je městská vilová čtvrť, kterou lze podle anglického sociologa Ebenzera Howarda nazývat „zahradním městem.“

Howard navrhoval výstavbu „nového města“ tak, aby hustota jeho osídlení byla zhruba 80 ob./ha, čemuž odpovídá jen běžná dvoupodlažní řadová zástavba. Pod pojmem „zahradní město“ se dnes rozumí předměstské čtvrti rodinných domů, které jsou závislé na městech, jež je obklopují.[3]

Obrázek 5 - Prostorová struktura v městské vilové čtvrti. Zdroj: Šilhánková, V. Územní plánování (přednáška) Pardubice: Univerzita Pardubice, 14.4.2010.

Obrázek 6 – Hradec Králové – Městská vilová čtvrť v Malšovicích. Zdroj: <http://www.maps.google.cz>

Sídliště

Výstavba sídlišť v České republice je výsledkem působení socialismu (50. až 60. léta), kdy vládla myšlenka, že stát je hlavním subjektem, který se má postarat o to, aby všichni lidé měli kde bydlet.  Docházelo k výstavbě velkého množství bytů.

Dnešní sídliště jsou součástí měst a vytváří často již z dálky nepřehlédnutelnou hranici mezi městem samotným a krajinou. Tvarem připomínají velké krabice kvádrovitého tvaru s rovným poklopem (střechou).

Obrázek 7 - Prostorová struktura na sídlišti. Zdroj: Šilhánková, V. Územní plánování (přednáška) Pardubice: Univerzita Pardubice, 14.4.2010

Obrázek 8 – Hradec Králové – sídliště v Moravském Předměstí. Zdroj: <http://www.maps.google.cz>

Rezidenční suburbánní oblast

Tyto oblasti jsou primárně určeny k bydlení. Výstavba nových rodinných domů probíhá na „zelené louce.“ Jedná se o okrajové části měst (předměstí - suburbs), do kterých se obyvatelstvo z nějakého důvodu vystěhovává. Těžko se zde dá najít nějaká občanská vybavenost (školy, obchody, služby). Okraje měst se postupně zaplňují řídkou zástavbou. Venkovské krajiny značně ubývá a zároveň dochází k zanesení prvků městské architektury. Srovná-li se suburbánní oblast s původní vesnickou zástavbou, dojde se ke zjištění, že se tyto suburbánní oblasti odlišují nejen svým vzhledem, ale i vybaveností domů. Ideální hustota osídlení v rezidenční suburbánní oblasti by se měla pohybovat okolo 80-100 ob./ha, což bude vypovídat o tom, že toto městské osídlení dobře funguje z hlediska požadavku na kvalitu bydlení, utváření veřejných prostranství a v neposlední řadě se najdou i prostory s dostatkem zeleně.[4]

Obrázek 9 - Rezidenční suburbánní oblast. Zdroj: < http://www.maps.google.com> vlastní zpracování.

Obrázek 10 – Hradec Králové – rezidenční suburbánní oblast v Novém Hradci Králové. Zdroj: http://www.maps.google.cz.

Vesnická oblast

Vesnická oblast je charakterizovaná především zástavbou rodinných domů, které nejčastěji bývají jednopatrové. Většina rodinných domů je obdélníkového tvaru. Nechybí zde ani základní občanská vybavenost (obchody s potravinami či kulturní zařízení). Vesnická oblast se obecně vyznačuje nízkou hustotou zástavby. Ještě stále zde převažuje zaměstnanost v zemědělství.

Obrázek 11 - Prostorová struktura vesnické oblasti. Zdroj: Šilhánková, V. Územní plánování (přednáška) Pardubice: Univerzita Pardubice, 14.4.2010

Obrázek 12 – Hradec Králové – vesnická oblast ve Slatině. Zdroj: <http://www.maps.google.cz>

Pro provedení analýzy  bylo vybráno šest výše charakterizovaných prostorových struktur:

·        Historické jádro města

·        Centrální městská čtvrť

·        Městská vilová čtvrť

·        Sídliště

·        Rezidenční suburbánní oblast

·        Vesnická oblast

Ekonomická analýza jednotlivých prostorových struktur

V rámci práce byla provedena prostorová a ekonomická analýza, kterou se mělo zjistit, zda výše uvedené typy prostorových struktur nějakým způsobem ovlivňují jejich ekonomické fungování zejména z hlediska provozních výdajů.

Tabulka 1 – Celkové agregované hodnoty. Zdroj: vlastní zpracování.

Bylo zjištěno, že každá prostorová struktura je jinak ekonomicky náročná, vyžaduje zcela jinou údržbu daných ploch a také bylo vypozorováno několik územních paradoxů. Vzniklá analýza byla porovnána s teoretickými předpoklady expertů.

Na základě analýzy prostorového členění města došlo k porovnání prostorových struktur z hlediska jejich dopadů do běžných výdajů městského rozpočtu. Vlastní hodnocení bylo porovnáno s hodnocením tří na sobě nezávislých expertů, jak znázorňuje tabulka 1. Byly zjištěny určité odlišnosti, které vznikly především proto, že každý z nás disponuje jinou kvalitou znalostí a zkušeností. V případě expertů jde především o praxi v dané problematice. Odborníky byla zvolena z hlediska nákladnosti jako nejoptimálnější prostorová struktura centrální městská čtvrť. Z pohledu zpracovatele práce se jevila jako nejoptimálnější městská vilová čtvrť. Pro vyhodnocení provedené analýzy se bude z výše uvedené tabulky vycházet.

Vyhodnocení prostorové analýzy jednotlivých typů prostorových struktur v Hradci Králové

Aby mohly být jednotlivé prostorové struktury vyhodnoceny, byla provedena jejich podrobná analýza, ve které byla zjištěna především jejich celková rozloha v ha, a rozlohy ploch městské (veřejné) zeleně ploch pro motorovou dopravu. Z dané analýzy byly vytvořeny graf 1 a graf 2. Z grafu 1 vyplývají informace o zastavěných a nezastavěných plochách (zeleň celkem) v jednotlivých prostorových strukturách. Zcela evidentní je převaha nezastavěných ploch, tedy ploch zeleně, které v některých prostorových strukturách zaujímají plochu až téměř 85%. Zeleň celkem v sobě zahrnuje jak zeleň soukromou, tak také plochy zeleně městské (veřejné). Zaměříme-li se pozorněji na rezidenční suburbánní oblast, dojdeme ke zjištění, že je něčím velice zvláštní. Zastavěná plocha zaujímá asi 15% z celkové plochy území, což je poněkud málo na to, aby se jednalo o městskou strukturu.[5]

Graf 1 – Shrnující přehled jednotlivých ploch 1. Zdroj: vlastní zpracování na základě poskytnutých dat Magistrátem města Hradce Králové.

Graf 2 podrobněji rozděluje plochy zeleně, které se dále ještě člení na zeleň soukromou a zeleň městskou (veřejnou). Dané grafické znázornění přibližuje danou problematiku spíše z hlediska ekonomického, oproti předchozímu grafu, ve kterém byly porovnány celkové plochy zastavěné a nezastavěné. Graf 2 byl vytvořen tak, aby z něj bylo jasné, jaké plochy jsou financovány z veřejných prostředků. V tomto případě se jedná o plochy dopravní a plochy městské (veřejné) zeleně. Pokud se díváme na jednotlivé typy prostorových struktur jako na jakési skupiny, uvidíme, že do první skupiny můžeme zařadit historické jádro města a centrální městskou čtvrť, které jsou z ekonomického hlediska relativně vyrovnané. Další skupina je tvořena městskou vilovou čtvrtí a vesnickou oblastí. Sídliště bude patřit někam mezi tyto dvě skupiny, a jako poslední zbývá rezidenční suburbánní oblast, o jejich zvláštnostech už byla zmínka. Touto zvláštností se má na mysli především převaha soukromé zeleně, jež je tvořena z více jak 80 %, a velmi málo ploch zastavěných a ploch městské zeleně.  Danou skutečnost můžeme označit „suburbánním územním paradoxem,“ Nejde proto ani o městskou strukturu ani o volnou nezastavěnou oblast.

Graf 2 – Shrnující přehled jednotlivých ploch 2. Zdroj: vlastní zpracování na základě poskytnutých dat Magistrátem města Hradce Králové

Analýza provozních výdajů jednotlivých prostorových struktur

Šetřením bylo zjištěno, která ze sledovaných typů prostorových struktur je z hlediska provozních výdajů, týkajících se ploch městské (veřejné) zeleně a dopravních ploch tou nejvýhodnější. Především z hlediska údržby 1 ha území, a pak také z hlediska údržby vztažené na 1 obyvatele.

Pomocí tabulky 2 dojdeme výpočtem ke zjištění, jaká je cena údržby, městské (veřejné) zeleně a dopravních ploch v historickém jádru města. Obdobným způsobem byl tento výpočet aplikován na ostatní typy prostorových struktur.

Tabulka 2 – Provozní výdaje v historickém jádru města Zdroj: vlastní zpracování na základě poskytnutých dat Magistrátem města Hradce Králové.

Počet obyvatel (Q):  800

Výpočet:

PP_MZ : PP_PMZ / CS_MZ(ha) = 119 742,- Kč

CV_MZ : S_MZ(ha) x PP_MZ = 481 363,- Kč

PP_DP: PP_UDP / CS_DP(ha) = 82 835,- Kč

CV_DP : S_DP(ha) x PP_DP = 341 280,- Kč

V: (S_MZ(ha) x PP_MZ ) + ( S_DP(ha) x PP_DP) / Q = 1 028,- Kč

V – výdaj na 1 obyvatele za rok

Q – počet obyvatel

CV_MZ – celkový výdaj MZ za rok (v Kč)

CV_DP – celkový výdaj DP za rok (v Kč)

S_MZ – plocha MZ (v ha)

S_DP – plocha DP (v ha)

PP_MZ – průměrná cena MZ za rok (v Kč)

PP_DP – průměrná cena DP za rok (v Kč)

PP_PMZ – průměrná cena za péči o vzhled obcí a městskou zeleň v HK za rok (v Kč)

PP_UDP – průměrná cena za údržbu dopravních ploch v HK za rok (v Kč)

CS_MZ  - celková plocha MZ v Hradci Králové (v ha)

CS_DP – celková plocha DP v Hradci Králové (v ha)

V grafu 3 jsou přehledně shrnuty všechny typy prostorových struktur z hlediska ceny za údržbu vztažené  na 1 obyvatele území. Nejnižší výdaj za údržbu komunikací a městskou zeleň byl vysledován v centrální městské čtvrti, kde se jedná o částku 295,- Kč/obyvatele/rok. Dalším finančně méně náročným typem prostorové struktury je rezidenční suburbánní oblast, která co do počtu obyvatel a hustoty osídlení relativně odpovídá hodnocení expertů, kdy se předpokládá velmi nízká hustota osídlení. Paradoxem však je, že po provedení analýzy tato prostorová struktura skončila v pořadí jako třetí, ale hodnocení expertů ji vyhodnotilo jako zcela ekonomicky nejnáročnější.  K ekonomicky náročnějším typům prostorových struktur patří zejména městská vilová čtvrť a vesnická oblast, kdy městská vilová čtvrť byla experty hodnocena velmi pozitivně. Ekonomicky nejméně výhodný typ prostorové struktury se dle této analýzy jeví historické jádro města, ve kterém v přepočtu na 1 obyvatele vychází částka 1 028,-Kč/obyvatele/rok. Analýza ukázala, že je v historickém jádru evidováno relativně málo jen 800 obyvatel. Dle expertního předpokladu by se v této oblasti mělo vyskytovat lidí poměrně více, a tím by také došlo ke snížení částky, která by v takovémto případě vycházela na 1 obyvatele historického jádra města. Za předpokladu většího počtu obyvatel by daný typ struktury měl patřit k těm levnějším.

Sídliště sice splnilo jak v expertním hodnocení, tak v provedené analýze vysoký počet obyvatel, ale ani přesto se nestalo nejoptimálnější prostorovou strukturou, jak by se dalo předpokládat.

Graf 3 – Celkové hodnocení prostorových struktur z hlediska údržby na 1 obyvatele. Zdroj: vlastní zpracování na základě poskytnutých dat Magistrátem města Hradce Králové.

Graf 4 – Celkové hodnocení prostorových struktur z hlediska údržby 1 ha území. Zdroj: vlastní zpracování na základě poskytnutých dat Magistrátem města Hradce Králové.

Graf 4 hodnotí prostorové struktury z hlediska údržby 1 ha území. Nejoptimálnější prostorovou strukturou se z tohoto hlediska jeví rezidenční suburbánní oblast, která se ale v žádném případě neslučuje s expertním předpokladem, tedy s tabulkou 1, kde se předpokládalo, že daná oblast vyjde nejméně výhodně. Hraje zde opět roli „suburbánní územní paradox,“ který byl již vysvětlen. V pořadí druhá je hodnocena centrální městská čtvrť. Předpokladem zde byl poměrně velký počet obyvatel, což analýza potvrdila. Jako třetí skončila městská vilová čtvrť, jež v expertním předpokladu vyšla z hlediska provozních výdajů jako jedna z ekonomicky nejvýhodnějších variant. Naopak nejméně výhodným typem prostorové struktury, co se týká údržby 1 ha území, je sídliště.

Závěr

Provedenou analýzou bylo zjištěno, že každá prostorová struktura je zcela jedinečná, a to i z ekonomického pohledu, resp. z hlediska dopadů do běžných výdajů městského rozpočtu.  Po důkladném vyhodnocení typů prostorových struktur lze dojít k závěru, že nejvíce se názory expertů a provedená analýza shodují co do hodnocení  sídliště. Dalo by se tedy předpokládat, že tato struktura bude nejoptimálnější. Provedená analýza ale tuto skutečnost nepotvrdila. Z tohoto důvodu nemůže být sídliště z hlediska provozních výdajů považováno za optimální prostorovou strukturu. Pokud ale nebude brán ohled na to, jestli se analýza shoduje s teoretickým předpokladem či nikoliv, potom za optimální typ prostorové struktury z hlediska údržby na 1 ha území můžeme považovat rezidenční suburbánní oblast a z hlediska údržby na 1 obyvatele centrální městskou čtvrť, což právě vyvolává výše zmiňovaný paradox.

Poděkování

Tento článek vznikl s přispěním finančních prostředků studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice na Fakultě ekonomicko-správní.

Literatura

[1]       Oficiální internetové stránky statutárního města Hradce Králové [online]

                            [cit. 2011-05-17]. Dostupný z WWW: <http://www.hradeckralove.org>

[2]       HNILIČKA, P.: Sídlení kaše, otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8

[3]       ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol.: Suburbanizace – hrozba fungování (malých) měst. Hradec Králové: Civitas per Populi,   2007. ISBN 978-80-903813-3-9

[4]       ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol.: Urbanismus a územní plánování. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002. ISBN 80-7194-415-7

[5]       MARHOLD, K.: Sídla. Urbanistická typologie II. Praha: České vysoké učení technické, 1991. ISBN 80-01-01467-3

[6]       VÁGNER, S.: Sídelní struktury. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta architektury, 1982.

[7]       Technické služby Hradce Králové [online] [cit. 2011-06-04]. Dostupný z WWW: <http://www.tshk.cz>