- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
JSOU PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ JINÁ? DEMOGRAFICKÉ TRENDY BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ V 21. STOLETÍ.
AnonymČlánky autora
Title (EN):
ARE PREFABRICATED PANEL HOUSING ESTATES DIFFERENT? DEMOGRAPHIC TRENDS OF BRNO HOUSING ESTATES IN THE 21ST CENTURY.
Vydání:
Abstrakt:
Vývoj bydlení v českých městech ve 2. polovině 20. století byl výrazně ovlivněn obdobím socialismu. Do konce 80. let vznikala panelová sídliště, která dodnes tvoří velmi výrazný prvek urbanistické struktury měst. Jaký je reálný vývoj populace v těchto sídlištích, jaký je jeho potenciál a co může znamenat pro budoucnost? Cílem článku je nalézt odpovědi na tyto otázky na základě analýzy trendů vývoje demografických parametrů vybraných sídlišť v postindustriálním městě Brna, které může být dobrým příkladem průběžně se transformujícího města bez zásadních sociálních zvratů. Rozbor sídlišť je porovnáván s odlišnými referenčními lokalitami (historické jádro, zástavba z 19. století okolo ulice Veveří a ulice Cejl), dále pak s celým městem Brnem a také Českou republikou. Článek pracuje s údaji získanými ze sčítání obyvatel v letech 2001, 2011 a 2021, sleduje trend vývoje počtu obyvatel, stárnutí populace vyjádřené procentuálním poměrem počtu obyvatel ve věku 65+ vůči počtu obyvatel ve věku 0-14 let (tzv. index stáří) a trend ve vývoji vzdělanosti, konkrétně zastoupení osob s vyšším vzděláním než základním. Indikátory demografického vývoje mohou odrážet atraktivitu bydlení pro různé skupiny obyvatel v konkrétní lokalitě a mohou naznačovat její budoucí vývoj. Ve většině sledovaných sídlištích se odráží některé trendy vývoje demografické struktury města Brna - jedná se o růst vzdělání a stárnutí populace po roce 2001 (ve městě trval do roku 2011). V tomto smyslu sídliště představují spíše standardní rezidenční strukturu se všemi jejími projevy i potřebami. Zastoupení osob s vyšším vzděláním, než základním bylo v sídlištích v roce 2021 také přibližně stejné jako průměr Brna a obdobně i u ostatních referenčních lokalit, celkově ale vždy mírně vyšší jako celostátní průměr. Negativním jevem je, že počet obyvatel ve většině sledovaných sídlištích oproti městu Brnu stabilně klesá. Potvrzuje se dobré, odlišné postavení sídliště Lesná, které se svým demografickým vývojem podobá spíše dvěma vybraným lokalitám v centru města – okolí ul. Veveří a historickému centru.
Abstract (EN):
The development of housing in Czech cities in the second half of the 20th century was significantly influenced by the period of socialism. Until the end of the 1980s, prefabricated panel housing estates were built, which still form a very distinctive element of the urban structure of cities. What is the real development of the population in these housing estates, what is its potential and what can it mean for the future? The aim of the article is to find answers to these questions based on the analysis of trends in the development of demographic parameters of selected housing estates in the post-industrial city of Brno, which can be a good example of a continuously transforming city without major social upheavals. The analysis of the housing estates is compared with different reference locations (the historic core, the 19th century buildings around Veveří Street and Cejl Street), and then with the whole city of Brno and the Czech Republic. The article works with data obtained from the 2001, 2011 and 2021 censuses, traces the trend in population development, the ageing of the population expressed as a percentage of the population aged 65+ to the population aged 0-14 (the so-called age index) and the trend in the development of education, specifically the proportion of people with more than primary education. Demographic indicators can reflect the attractiveness of housing for different groups of residents in a particular location and can indicate its future development. Most of the monitored housing estates reflect some trends in the development of the demographic structure of the city of Brno – the growth of education and the ageing of the population after 2001 (in the city it lasted until 2011). In this sense, housing estates represent a rather standard residential structure with all its manifestations and needs. The representation of people with higher education than primary education in the settlements in 2021 was also approximately the same as the Brno average and similarly for the other reference locations, but overall, always slightly higher than the national average. A negative phenomenon is that the population in most of the monitored housing estates is steadily decreasing compared to the city of Brno. It confirms the good, different position of the Lesná Housing Estate, which in its demographic development is more similar to two selected locations in the city centre – around Veveří Street and the historical centre.
