- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Cílem článku bylo prozkoumat přenos stavebních kompetencí státní správy do samosprávy ve
Slovenské (SR) a České republice (ČR) a jejich financování z veřejně dosažitelných dat v obou
zemích. Po jejich rozpadu v roce 1993 následovala reforma veřejné správy v obou zemích. V
SR podle zákona č. 416/2001 sb. musí všechny obce splnit všechny povinnosti. Díky tomuto
náročnému problému musí všechny individuální obce spolupracovat mezi sebou na základě
smlouvy z §20 zákona č. 369/1990 sb. a vytvořit tzv. spojené stavební úřady (189) a ostatní plní
stavební povinnosti samostatně. V ČR jsou stavební úřady zaveden v obcích II. a III. kategorie
- obce s přenesenými obecními pravomocmi a obce s rozšířenými pravomocemi podle zákona
č. 314/2002 sb. Od osobního managementu obecních úřadů je očekáváno, že budou vykonávat
své pracovní povinnosti na vysoké úrovni, vzhledem k jejich vyššímu vzdělání stanoveného
zákonem. Obce v obou zemích jsou podporovány státními dotacemi za plnění stavebních
povinností na základě jiného plánu. Porovnáváním množství státních dotací vydaných na
výstavbu na příkladu z obou zemí - Nitranský a Pardubický kraj, byly nalezeny významné
rozdíly. Došli jsme k závěru že v SR jsou stavební způsobilosti poddimenzovány. Reforma
samosprávy by měla pokračovat.