- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Význam komunit v lokálním rozvoji a při zvyšování pružnosti reakce společnosti na nepředvídané a extrémní události je v posledních desetiletích stále více zdůrazňován a stal se součástí mezinárodních i národních strategických dokumentů. Ačkoliv byl již i v českém prostředí komunitní přístup částečně implementován, v rámci odborného i praktického diskursu zůstává mnohdy spíše zastřešujícím a poněkud povrchně prezentovaným konceptem. Cílem tohoto článku je proto (i) představit jeho hlubší kořeny a možnosti i omezení, (ii) specifikovat je na příkladech z problematiky zmírňování environmentálních rizik (zde specificky povodní), (iii) konkretizovat témata, v nichž již byl v Česku implementován, a konečně (iv) s využitím empirických dat na příkladu povodňových rizik poukázat na možné bariéry při jeho další implementaci v Česku.