- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Žatecké chmelnice mají v České republice, ale i ve světě své výsadní postavení. V současné době bohužel není v našich podmínkách při obhospodařování chmele otáčivého (Humulus lupulus L.) prováděna žádná systematická ochrana zabraňující erozi půdy. Na erozně ohrožených chmelnicích tak každoročně vlivem silných dešťů dochází k nenávratným ztrátám půdy, které způsobují řadu problémů v extravilánu i intravilánu. Následkem jsou zvýšené finanční náklady pro obce a snižující se úrodnost půdy. Tento stav není dlouhodobě udržitelný, a proto je potřeba najít řešení pro účinnou ochranu erozně ohrožených chmelnic. Jednou z možností, jak omezit vodní erozi na chmelnicích a ochránit tím zástavbu nacházející se pod svažitými pozemky, je využití vhodně zvolených meziplodin v meziřadí. V článku jsou představeny testované půdoochranné technologie postavené na třech základních principech: nízké ekonomické náklady, neovlivněná výnosovost chmele a dostatečná protierozní ochrana půdy. Z výsledků měření je patrné, že půdoochranné technologie mají na chmelnicích velký potenciál.