Články autora

Jedním ze zdrojů otevřených (veřejně dostupných) dat v ČR, které jsou využitelné také v rámci územního plánování, jsou finanční data o hospodaření obcí. Tato data jsou v ČR dostupné ve státní databázi „MONITOR“ nebo v databázi provozované neziskovým sektorem s názvem „Rozpočet obce“. Cílem článku je (1) popsat finanční databáze a jejich využitelnosti pro územní plánování, (2) na základě provedení jednoduché komparace dostupnosti finančních dat pro územní plánování v ČR a v Bulharsku diskutovat příčiny stavu v ČR. Rozpočty obcí je možné považovat za jednu z významných hybných sil v rámci rozvoje území. Dle statistiky Eurostatu činily v ČR v roce 2014 celkové vládní výdaje 42,0 % HDP a výdaje místních vlád představovaly 10,1 % HDP. Pro srovnání mělo Bulharsko tyto výdaje ve výši 39,2 % HDP a výdaje místních vlád ve výši 8,9% HDP. Zejména u malých obcí může při vymezování funkce jednotlivých území velmi pomoci trendová analýza (například příjmů obce), komparativní analýza nebo benchmarking s konkrétní obcí nebo se srovnatelně velikou skupinou obcí ukázat. Analýza může ukázat, zda má obec potenciál a zejména finanční zdroje skutečně financovat během následujících let zamýšlené využití území. Stejně tak tato analýza může napovědět, zda obec bude mít provozní prostředky na provozování dané infrastruktury. Výzkum ukázal, že ač jsou finanční data v ČR koncentrovaně k dispozici, nejsou v rámci územního plánování prakticky využívána. Pro porovnání bylo zvoleno Bulharsko, kde data nejsou v podobě databáze veřejně přístupná a jejich využití pro územní plánování nebylo taktéž identifikováno. Základní příčinou je v ČR skutečnost, že ani zadavatelé územních plánu (tedy obce) a ani zpracovatelé (odborné organizace) nejsou zvyklé s těmito finančními daty pracovat. V ČR tak není nezbytné přijímat žádné legislativní opatření v tomto směru, nicméně je žádoucí k tomuto tématu otevřít odbornou diskusi, k čemuž i tento výzkum měl přispět.