- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Koncepty jako chytrá vesnice, chytrý venkov nebo Venkov 3.0 deklarují rostoucí zájem o
technologie ve zlepšování kvality života na venkově. Venkov 3.0 je plánovací přístup
k venkovu, který je mj. založen na úsilí pro zvýšení připravenosti venkovských oblastí a
obyvatel na hnací síly, které budou formovat venkov v 21. století. Těmito hnacími silami jsou
drony, decentralizované zdroje energie, autonomní vozidla, digitální konektivita, internet věcí
a cloudové technologie, aditivní a distributivní výroba, technologie v produkci potravin,
technologie v péči o zdraví a technologie ve vzdělávání. V rámci našeho článku zkoumáme za
pomocí Q-metody postoje českých aktérů rozvoje venkova vůči těmto technologiím z pohledu
jejich přínosu pro rozvoj venkova. Na základě výsledků definujeme čtyři základní typy
venkovských aktérů s odlišnými přístupy k technologickým hnacím silám – technologičtí
optimisté, moderně orientovaní podnikatelé, tradiční obyvatelé venkova a technologičtí
skeptici.