- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
UDRŽITELNÁ A BEZPEČNÁ MĚSTA A JEJICH ODRAZ V ÚZEMNÍCH PLÁNECH
Title (EN):
SUSTAINABLE AND SAFE CITIES AND ITS REFLEXE IN MASTER PLANES
Vydání:
Keywords (EN):
Abstrakt:
Podcíl 11.b Agendy 2030 stanovuje do roku 2020 úkol výrazně zvýšit počet měst a obcí, které přijímají a realizují integrované politiky a plány na podporu inkluze, účinného využívání zdrojů, zmírňování a adaptace na změnu klimatu, odolnost vůči katastrofám, a vypracovat a realizovat komplexní řízení rizik katastrof na všech úrovních. V právním systému ČR již existují možnosti ovlivnění udržitelnosti našich měst a obcí územně plánovacími nástroji a de facto existuje i povinnost v procesu územního plánování se problematikou udržitelnosti sídel zabývat. Cílem článku je odpovědět na otázku, jak by bylo možno ke „zmírňování a adaptaci na změnu klimatu, odolnost vůči katastrofám a realizace komplexního řízení rizik katastrof na všech úrovních“ přistoupit za pomoci územně plánovacích nástrojů, jmenovitě prostřednictvím územních plánů měst a obcí. Na základě provedeného hodnocení míry rizika jednotlivých zastavitelných ploch na příkladu Územního plánu města Dobřichovice bylo zjištěno, že je možné míru rizika pro tyto plochy vypočítat a na základě zvolených tří pásem i tuto míru rizika zhodnotit pro lokalitu jako celek. Takto pak by bylo možné vyhodnocovat jednotlivé návrhové plochy a jejich odolnosti vůči katastrofám již v plánovací fázi a ta, která by vykazovala zvýšenou míru rizika z rozvojových úvah vyřadit dříve, než by nastala potřeba jejich eliminace tj. zvýšených výdajů na jejich budoucí rozvoj.
Abstract (EN):
The 11 (b) target of the 2030 Agenda sets out the following task – by 2020, substantially increase the number of cities and human settlements adopting and implementing integrated policies and plans towards inclusion, resource efficiency, mitigation and adaptation to climate change, resilience to disasters, and develop and implement holistic disaster risk management at all levels. The legal system of the Czech Republic already possesses possibilities of influencing the sustainability of our cities and human settlements via the spatial planning instruments and de facto it also imposes an obligation to deal with the issues of sustainability of settlements in the process of spatial planning. The article aims at answering the question of how it would be possible to
address the "mitigation and adaptation to climate change, resilience to disasters, and implementation of holistic disaster risk management at all levels" with the help of spatial planning instruments, namely spatial plans of cities and settlements. Based on the performed risk assessment of individual developable areas, taking the example of the Dobřichovice Spatial Plan, it has been found that it is possible to calculate the level of risk for these areas, and also, proceeding from the selected three zones, to evaluate this level of risk for the site as a whole. Subsequently, in this way it would be already possible to assess the individual proposed areas and their resilience to disasters in the stage of planning and those areas that would show an increased level of risk could be excluded from any thoughts of development before the need for their elimination arose, i.e. increased spending on their future development.
