Články autora

Podcíl 11.b Agendy 2030 stanovuje do roku 2020 úkol výrazně zvýšit počet měst a obcí, které přijímají a realizují integrované politiky a plány na podporu inkluze, účinného využívání zdrojů, zmírňování a adaptace na změnu klimatu, odolnost vůči katastrofám, a vypracovat a realizovat komplexní řízení rizik katastrof na všech úrovních. V právním systému ČR již existují možnosti ovlivnění udržitelnosti našich měst a obcí územně plánovacími nástroji a de facto existuje i povinnost v procesu územního plánování se problematikou udržitelnosti sídel zabývat. Cílem článku je odpovědět na otázku, jak by bylo možno ke „zmírňování a adaptaci na změnu klimatu, odolnost vůči katastrofám a realizace komplexního řízení rizik katastrof na všech úrovních“ přistoupit za pomoci územně plánovacích nástrojů, jmenovitě prostřednictvím územních plánů měst a obcí. Na základě provedeného hodnocení míry rizika jednotlivých zastavitelných ploch na příkladu Územního plánu města Dobřichovice bylo zjištěno, že je možné míru rizika pro tyto plochy vypočítat a na základě zvolených tří pásem i tuto míru rizika zhodnotit pro lokalitu jako celek. Takto pak by bylo možné vyhodnocovat jednotlivé návrhové plochy a jejich odolnosti vůči katastrofám již v plánovací fázi a ta, která by vykazovala zvýšenou míru rizika z rozvojových úvah vyřadit dříve, než by nastala potřeba jejich eliminace tj. zvýšených výdajů na jejich budoucí rozvoj.

Článek se zabývá tématem aktuálních dopadů klimatické změny v České republice, analyzuje a systematizuje územně promítnutelné hrozby spojené se změnami klimatu. Dále článek představuje příklad města Hradce Králové. V tomto městě, jako v prvním v České republice, bylo provedeno plošné šetření hrozeb vycházejících z klimatické změny a byla na základě neformální spolupráce vytvořena studie těchto hrozeb vč. konkrétních doporučení, opatření a strategie, zejména v oblasti hospodaření s vodou. V novém programovacím období EU do roku 2020 budou na tuto problematiku orientovány některé významné dotační prostředky v rámci Fondů EU a podpořeny budou jak strategická tak praktická opatření a jejich sdílení. Článek proto představuje jednu z cest, kterou by se města mohla vydat nejen v oblasti ochrany před dopady klimatické změny, ale i z hlediska čerpání zdrojů z prostředků EU.

Tento článek se zabývá analýzou obranné funkce měst a jejich vývojem od nejstaršího období tj. od prehistorických sídel, přes obranné systémy starověku (od doby Sumerské civilizace, přes egyptskou, mínojskou a řeckou kulturu až po antický Řím) či středověku až k novověkým (zejm. barokním) fortifikacím. Článek zmiňuje zánik složitých fortifikačních systému v období průmyslové revoluce resp. v době do konce 19. století. Metodologicky je článek založen na analýze historických údajů, jejich deskripci a komparaci s obecnými metodologickými přístupy v oblasti analýzy vývoje stavby měst.

Článek se věnuje problematice rozporu mezi deklarovaným a skutečným přístupek k implementaci principů udržitelného rozvoje v oblasti územního plánování v České republice v současnosti. Na příkladu Rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Pardubice dokladuje tento rozpor a nabízí možný přístup k jeho řešení pro praxi.